Špatná doba?

Dle mého názoru, sociální sítě jsou pro mnohé z nás už jakousi samozřejmostí. I pro mě. Přijde mi mnohem jednodušší se spojit s přáteli přes sociální síť, je to rychlejší a reagovat můžete prakticky okamžitě. Co se týká mě a blogování, bez sociálních sítí byste se zřejmě na můj blog ani nepodívali, protože byste nevěděli, že existuje. Dobrý sluha, ale špatný pán. Problémy spojené se sociálními sítěmi jako je stalking, kyberšikana, vydírání, ponižování, pomluvy atd., jsou dle mého vinou i obětí.  Lidé, co si nechtějí založit účet na sociální síti proto, aby je někdo nezačal sledovat, si zřejmě neuvědomují, že "jaké si to uděláš, takové to máš." Pokud tam nechci dávat fotky ze svého soukromí, informace o mně, intimní informace, tak je tam prostě nedám a tudíž to nikdo vidět nebude. Jednoduchá matematika. Starší lidé, tedy ti, co měli dětství bez sociálních sítí, dnešní děti hází do jednoho pytle... Mrzí mě to, protože jsem přesvědčená o tom, že kdyby sociální sítě a všechny možnosti kolem nich byly v jejich dětství, byli by na tom úplně stejně. Nezapomínejte, že vy zodpovídáte za to, co kde zveřejníte. Nemusíte zveřejňovat vůbec nic. Ale také neodsuzujte ty, co své zážitky a cokoliv jiného chtějí sdílet se svými "přáteli." 

 

Rasismus a další problémy s ním spojené - terorismus, diskriminace,... tu jsou od doby, kdy poprvé běloch spatřil černocha. Myšlenky chránit svou rasovou identitu před jinými vznykly v antickém Řecku a Římě, například římský básník Claudius Claudianus napsal: "že z důvodu zachování civilizace nesmí dojít k sjednocení Římanů s africkými barbary a barevný bastard pošpiní kolébku." Je zcela nelogické rasismus považovat za problém dneška. Je to problém člověka jako takového, a dle mého je zcela nevymýtitelný. Lze to považovat za jakýsi přehnaný přirozený projev ochrany své identity. Každý máme nějaké geny, předpoklady, dobré i špatné. Nedělám si iluze a myslím, že tento ptoblém tu prostě bude dále. Rozhodně si nepřeji, aby kvůli barvě pleti vznikaly občanské války či světové. Když si to tak vezmete, a promiťe mi za ten výraz, hovna sereme všichni stejná... :)

Co by si například Santos počal bez Pelého? :)

 

Mýtusy, že se dnes rozšiřují pohlavní choroby, lidé jsou v tomto směru nezodpovědní je opravdu jen mýtus. Když se nad tím zamyslíte bez pomocí nějakých studií, je to nelogické. Dříve slovo "ochrana" nabývalo trošku jiný rozměr, třeba tak ochranný štít rytíře. Dnes si pod tím většina lidí vybaví prostě kondom. V dobách Třicetileté války vznikl první kondom z ovčích střev, ovšem ten si mohlo dovolit pouze bohaté panstvo. V těžkých dobách bojů a válek se vojáci potřebovali nějak "vyblbnout," zkrátka jim chyběl ženský element, a na řadu se dostávají prostituky, tedy potenciální přenašečky pohlavních chorob. A tak se to šířilo dál, dál a dál. 

 

Virus HIV je kapitola sama o sobě, která by se mezi člověka dostat vůbec nemusela. Existuje tu hodně teorií, jak se k člověku dostala, ale která je ta správná, se asi nikdy nedozvíme. Tento virus má kořeny u opic, a jak se dostal k člověku... Jedna teorie jedná o tom, že když se konal lov na opice, tak se to jejími slinami dostalo na lovce, nebo také poněkud vtipnější, méně reálná, že si to zoofil rozdával s opicí a potom měl styk s člověkem... Ovšem, proč by zoofil měl sex s člověkem?.. 

 

Je to jen a pouze opět v našich rukách... Milujte se a množte se, ale bezpečně a zodpovědně :)

 

 

Prostituky v období 2. světové války...

 

Každá epocha s sebou nese jakési ideály. Není to jen ve vzhledu, je to i ve způsobu života. Co bylo dříve moderní, je později potlačováno, potom se to ale znovu vrátí. Všimli jste si toho? Ať už se to týká baculatých let s Marilyn, trvalou a výraznými očními linkami nebo dob u nás revolučních s džiskou a elasťáky... Nebo také renesance a baroko, dá se říci, že protipóly. Je to jako na houpačce a já osobně si myslím, že momentálně se nacházíme na takovém zlomu co se týká image... Stále častěji čítávám články o dívkách s pár kily na víc, co se rozhodly k modelingu, vždy mě to tak potěší, že se snaží probourat a překonat chodící kostry na molu... A nebo třeba slavné staré céčka... Dnešní děti si s nimi opět hrají :) Je to jako na houpačce a začínám mít pocit, že se teď blížíme zase k nějaké rovnováze nebo alespoň ke změně.

 

    

    

Včera i dnes.

 

To, že je povrchní svádět své problémy na dobu, ve které žijeme. Držím se motta, že jaké si to uděláme, takové to je. Takže, buďte svoji. Sami musíte vědět, co je adekvátní a co je už za hranicí. Problém je, že každý máme hranice někde jinde. To je to, co nás dělá takovými, jací jsme. A sjednotit hranice je zkrátka nereálné. 

Co dnes vymizí, zítra se vrátí... 

 

A jaký máte názor vy? Co považujete za problémy člověka? Co říkáte na úvahu "Co dnes vymizí, zítra se vrátí?"

Co si myslíte o návratu ke včerejšku? Máte cokoliv jiného k tématu? Chcete něco sdělit? Napište to!