Bye, bye, holidays!
Moji milí, zdravím vás. Už vnímáte ten nájezd školní atmosféry, školních starostí a radostí? Já tedy ano, a je to možná způsobeno tím, že všude kolem se o tom mluví, píše, řeší se to. Tomu se asi zabránit nedá, je to prostě tak - ještě když už máte nakoupené věci do školy, čeká na vás podepisování sešitů atd... No, zkrátka, už je to prostě tu. Pojďme si naopak zavzpomínat na celé uběhnuté dva měsíce, slunečné a něčím zajímavé dny...
↑Takhle↑ vypadal můj poslední školní den... Seděla jsem v parku a přemýšlela, že to prostě není možný, že jsem se vůbec dostala na školu, kam jsem vážně chtěla, a že mám za sebou (dá se říct úspěšný) jeden rok, 1/4 z celého gymnáziového studia. Zkrátka to letí...
Blog žádné prázdniny rozhodně neměl a vždy, když jsem měla potřebu něco napsat, napsala jsem to. A když ne hned, tak v tu nejbližší možnou dobu. Mám za sebou pár rozhovorů na jiných blozích, report o Anorexii, pro mě hodně důležitý článek byl o mém (ne)vkusu... Možná by vás mohl zajímat článek o věku, o tom, co to vlastně věk je a že být starší, neznamená být lepší.
I když jsme si s kamarádkami říkaly, že se budeme vídat, řeknu vám, že to teda není žádná sranda. Strašně těžko se domlouvá nějaký termín, když každá z nás má brigádu, motají se kolem nich nápadníci, já si s tím mým užívám každé volné dny, každá z nás prostě a jednoduše měla své starosti a radosti. Takže když už, tak jsme se potkali na nějakém čochu (←schválně, znáte to slovo?). Nakonec jsme se setkaly v polovině srpna a bylo to super. Společníka nám dělala i kamarádky nová kamera, která s námi šla i do bazénu a vznikly z toho moc povedené fotky, jako třeba tato ↓ :)
Možná se budete divit, ale nebyla jsem nikde na dovolené. Vážně. Celé prázdniny jsem se pohybovala tady, v mém blízkém okolí. A víte co? Bylo to super i bez moře, hotelu a pláže. Avšak ta naše "dovolená" nás teprve čeká. S přítelem pojedeme do Itálie na fotbalový zápas. Za dva týdny to vypukne!!!
Taky mě často pronásledovaly vzpomínky. Obzvláště, když jsem se dostala na nějaké místo spojené i s minulým létem. Asi to tak má každý, nevíte, jestli se smát nebo brečet. Je strašně hezké slyšet: "A pamatuješ, jak jsme tady minulý rok...?" Jsem šťastná...
Miluju tě ♥
Ty dva měsíce jsou za námi. Pro mě šťastné měsíce, které jsem si snažila maximálně užít. Odpočinula jsem si, možná až moc a už se těším na trnitou cestu druháku. Moc by mě zajímalo, jak jste si užili užili prázdniny vy. Pojďte se v diskuzi pod článkem podělit o své zážitky, zavzpomínejte si a na chvilku zapomeňte na to školní šílenství. Napište to, cokoliv! Už se těším na vaše komentáře :) A víte, co je to čoch?
Chcete se na něco zeptat? Máte návrh na dotazník, článek? Chcete 