Sex je prostě potřeba člověka. I když ho provozují osoby, které se nemilují, tak je to prostě uspokojení libida. Z pohledu náboženství je sex zakázaný mimo svazek manželský, ale dále o sexu jako takovém se, například křesťanství, nezmiňuje jako o hříchu. Ve svazku manželském je to čin, které slouží k plození potomků, ale také, to nám vysvětloval náš kněz ve škole, je to o určitém splynutí s Bohem(prostě euforie). Tím chci jen říct, že křesťani se fakt sexu jako takového nebojí, jenom mají určenou jinou hranici.
Moje zkušenost je z doby dvou měsíců před 16. narozeninami, v teď už pětiletém vztahu, a je to celé o psychice a tělesné zralosti dohromady. Navíc člověk, který se rozhodne začít žít sexuálním životem, by měl být smířen se všemi riziky, která to nese. Počínaje pohlavními chorobami, trapasy, konče těhotenstvím. Protože není nic horšího, než kdy do toho jdou lidé s tím, že se nemůže nic stát. A pak už mohou lidé provozovat jak sex, který může být jen na přitažlivosti a vášni obou, nebo se milovat, což je prostě něco jiného, než jen touha. Takže nepartnerský sex podle mě není nic nemorálního. A člověk nemusí čekat do svatby, pokud mu to jeho smyšlení nenakazuje. A nemusí čekat Boha, ale prostě je super pocit. :-D Naštěstí se nacházím v celku otevřené společnosti, takže se o tom nemusím být mluvit. :-)

Pěkný článek.